V posledních týdnech, v každém sboru, který navštívím, skloňují jméno evangelisty Waltera Veitha. Nejspíš jste o něm už také slyšeli…
Reakce na jeho přednášky nejsou jednoznačné. Na jedné straně slýchám věty typu: „Konečně někdo pozvedl podstatu adventistického poselství z prachu a hovoří otevřeně o tom, o čem by měli mluvit všichni adventisté.“ Nebo: „Konečně má někdo odvahu pojmenovávat věci pravými jmény a nekrčí se ustrašeně před dlouhými prsty Šelmy.“ Slyším také příběhy lidí, kteří na základě jeho kázání nalezli cestu do naší církve. A to je úžasné!
Pak jsou tu ale i hlasy kritičtější, hovořící o nekorektnosti jeho přednášek, toho, jak jsou organizovány, dokonce, že mnoho lidí odrazují.
„No chlape“, řekl jsem si, „nezbývá ti nic jiného než si ty přednášky poslechnout a sám uvidíš co a jak“. Od úmyslu jsem přešel k činu!