čtvrtek 22. prosince 2016

Kráčíš po cestě mudrců?

Období Vánoc je celé o cestování. Lidé cestují, aby mohli být doma se svými rodinami. Děti míří do domů svých prarodičů. Univerzitní kampusy se stávají opuštěnými městy duchů.

Samotný vánoční příběh je plný putování. Josef s Marií cestují kvůli sčítání lidu do Betléma. Andělé cestovali z nebe, aby mohli říct pastýřům o Ježíšově narození. Pastýři cestovali k jesličkám. Josef, Marie a Ježíš putovali do Egypta, aby unikli Herodovu smrtelnému rozsudku.

Ale nejúžasnější putování ze všech je cesta třech mudrců.


Moc toho o třech mudrcích nevíme. Většina detailů, které známe, jsou tradice. (Například Bible nikde neříká, že mudrcové byli tři. Nemluví o nich jako o králích. Nedává jim jména, ani neurčuje jejich etnický původ.) Zmiňuje se o nich pouze prvních 14 veršů druhé kapitoly evangelia Matouše.

Ale to málo, co o mudrcích víme, dělá jejich příběh ještě více fascinujícím. Proč se tři nežidovští cizinci zajímají o narození židovského krále? Jak to, že znají a proč je vůbec židovská proroctví zajímají? Proč cestovali tak daleko kvůli tomu, aby mohli spatřit dítě?

Ti muži stojí tiše v pozadí na většině betlémů, oblečeni v jejich divných róbách a podivných účesech. Nejsou hlavními postavami vánočního příběhu. Ale nabízejí nám zajímavou příležitost zamyslet se nad cestou hledání Boha.

Ačkoli toho moc nevíme o těchto třech mudrcích, víme tyto důležité věci:

Hledači
Tito muži byli hledající. Chtěli znát pravdu. Studovali. Hledali moudrost. Dokonce hledali mimo své vlastní tradice, mimo své náboženství. Nespokojili se s tím, aby jen seděli a pasivně přijali to, co jim bylo řečeno. Byli hledači.

Pozorovatelé
Tito muži pouze nehledali vědomosti ve starých knihách a spisech, pozorovali také svět kolem. Jen pár lidí mělo přístup k židovským spisům obsahujícím proroctví o Mesiáši. Ale zdá se, že jen oni si všimli onoho zvláštního světla na obloze a napadla je spojitost. Tito mudrci byli součástí svého světa, sledujíce přitom Boží znamení.

Následovníci
Hned jak tito moudří muži poznali ono znamení, nechali všeho. Možnost, že tento okamžik je Božím plánem, je zaujala a následovali ji. Nešlo o putování přes noc, cesta zabrala měsíce. Jako každý dlouhý výlet to vyžadovalo plánování. Vyžadovalo to spoustu peněz vybavit karavanu, zaměstnat stráže, nakoupit zásoby a zajistit místa, kde se po cestě zastaví. Ale jejich předsevzetí najít, kde se zjevuje Bůh, způsobilo, že tomu podřídili své životy. Jejich čas, pohodlí, peníze – to vše obětovali nalezení Ježíše.

Věřící
Tato cesta byla obrovským krokem víry. Měli nějaká stará písma (která ani nebyla z jejich vlastní kultury). Viděli ono zvláštní světlo na obloze. Ale neměli žádné záruky. Neměli adresu, ani GPS navigaci, která by je bezpečně dovedla k cíli. Neměli žádnou záruku, že po tom všem úsilí něco naleznou. Mudrcové jednoduše doufali, že slova písem jsou pravdivá, že se jim po cestě nic zlého nestane a že uvidí to královské dítě. To je silná definice víry. Důvěřovat Božímu vedení bez záruk, důvěřovat mu tak moc, že vyrazíte a následujete je.

Uctívači
Jak putovali, nesli s sebou mudrcové své nejlepší dary. Nevydali se na toto putování jen kvůli hledání Boha. Oni ho hledali s tím, že mu chtějí něco dát. To je přesně to, co Bible nazývá uctíváním. Přinášíme našemu Bohu to, co máme.  Přinášíme to nejlepší, co máme. To je přesně to, co mudrcové přinesli: věci, které byly vzácné, které byly důležité a drahé.
Jsme tak moudří jako mudrcové?
Je jednoduché ignorovat putování a odhodlání mudrců. Nejsou to přeci jediné postavy, kterých se Vánoce týkají. Přesto nám něco nabízejí: příklad, možná inspiraci. Když zvažuji moje vlastní duchovní putování, co vidím?

Toužím po Bohu natolik, abych uskutečnil také takovou cestu? Naštěstí, nemusím putovat po poušti. Ježíš už přišel.  Bůh má o nás zájem. Ale my se musíme rozhodnout, jak zareagujeme, když se nám Bůh ukáže. Musíme se rozhodnout, jakou velkou roli bude Bůh v našich životech hrát.

Když budete letos slavit Vánoce, přemýšlejte o mudrcích a ptejte se sami sebe:
Jsme sedící nebo putující? Opravdu máme zájem poznat pravdu? Hledáme ji?
  • Jsme pozorovatelé? Utíkáme ze světa do svého pohodlného prostoru nebo jsme součástí světa a hledáme, kde by se Bůh mohl objevit?

  • Následujeme? Když máme pocit, že po nás Bůh něco chce, následujeme to? Uspořádáme si své životy tak, abychom mohli následovat Boha tam, kam nás vede? Chceme, aby Boží priority byly i našimi prioritami?

  • Uděláme krok víry? Požadujeme od Boha záruky? Nebe jsme hotovi jej následovat, i když nevíme, kam přesně půjdeme?

  • Uctíváme? Jde v našem případě jen o pouhé hledání? Nebo také přinášíme své nejlepší dary, abychom uctili Boha? Dáváme to nejlepší z našeho času, emocí nebo možností k oslavě Boha?

Kam vede tvé vánoční putování?

Vánoce nám říkají, že Bůh přišel, aby nás hledal. Nemáme být odcizení. Nejsme sami. Jsme milováni. Ježíšovo vánoční jméno je Immanuel. To znamená „Bůh je s námi.“ Bůh je blízko. Bůh s tebou chce mít vztah a chce, abys ho poznal.

Bůh nás hledá. To je skvělá zpráva. Ale Vánoce nás také vyzývají. Jak odpovíš Bohu? Budeš ve svém životě Boha hledat? Budeš Boha pozorovat ve svém okolí? Budeš následovat Boží vedení? Budeš mít víru, která nepožaduje záruky, ale volí žít z důvěry? Budeš chválit Boha, nabízet to nejlepší co máš Bohu s vděčností za jeho lásku a za svůj život?

V Jeremiášovi 29:13 Bůh slibuje: „Budete mě hledat a najdete mě, když mě budete hledat celým srdcem.“ Právě to mudrcové dělali a právě to je dělalo moudrými. Nechme Vánoce představit nám je jako příklad pro nás a jako výzvu pro náš vlastní život.

Marc Alan Schelske, MarcAlanSchelske.com