Tom de Bruin: Čelit pochybnostem - několik metapřemítání

Magazín Spectrum mě požádal, abych recenzoval poslední knihu Reindera Bruinsmy "Čelit pochybnostem: Kniha pro adventistické věřící na okraji". Když jsem četl a přemýšlel o Bruinsmově knize, rozhodl jsem se, že některá z mých přemítání by stála za postování na blogu.

Opravdu cítím, že Bruinsma vykonal svou knihou obdivuhodné dílo. Přesto nemám pocit, že bych patřil k její cílové skupině. Zpočátku jsem nemohl přijít na to, proč. Pak jsem si uvědomil, v čem to vězí. Jak jsem napsal v recenzi:

"Za můj jediný opravdový problém s jeho knihou Bruinsma vůbec nemůže. Když jsem jí četl, neměl jsem pocit, že patřím mezi ty, pro které je určena. Ne proto, že bych neměl pochybnosti, ne proto, že by mě nenapadlo opustit církev, ale proto, že můj pohled na svět a tedy i moje důvody k pochybnostem jsou jiné. Vlastně bych odhadoval, že tato kniha odpovídá spíše na otázky poválečných "babyboomerů" a následující "generace X", než nás mladších."

Ve skutečnosti je má potíž s Bruinsmovou knihou v tom, že vidím jiné problémy církve, než ty, na které Bruinsma poukazuje. Dovolte mi, abych si trochu zapřemítal o tom, proč jsou Bruinsmovy pochybnosti pochybnostmi "babyboomera"  (kterým Bruinsma je) nebo "generace X". Ne, a to bych chtěl říci velmi jasně, ne jako kritiku Bruinsmovy knihy, ale jako příspěvek k diskusi.

Teodicea

Moje přemítání začínají hned na začátku knihy. Bruinsmův  první skutečně osobní příklad pochybností o Bohu mluví o ztrátě, nemoci a smrti. Každopádně se jedná o univerzální otázky a je těžké se s nimi vyrovnat. Bruinsma spojuje tyto hrozné věci s otázkou Boží dobroty: pokud je Bůh dobrý, proč dovoluje smrt, válku atd. Stručně řečeno, bez dobré teodicey  (ospravedlnění Boha) budeme pochybovat. Přemýšlel jsem o tom a mohu upřímně říci, že toto není důvod, proč bych někdy opustil církev nebo víru, v Bruinsmově knize ale hraje velkou roli.

Reinder Bruinsma: Mít stejného pastýře neznamená, že máme být klony

Aage Rendalen, Spectrummagazine.org

Reinder Bruinsma si, pokud jde o kariéru, už může užívat důchodcovského odpočinku, ale tento 74-letý bývalý pastor, učitel a vysoce postavený administrátor církve adventistů vnímá svůj odchod do důchodu jako svobodu pro znásobení služby, kterou nejvíce miluje. Káže, píše knihy, překládá vědecké svazky a čas od času se připojí k místnímu turistickému klubu na 10-mílový výlet podél grachtů. A když nedělá právě tohle, najdete ho, jak přednáší nebo prezentuje své příspěvky na konferencích ve své zemi a po celé Evropě. On a jeho žena Aafje žijí v Nizozemsku, kde lidé vědí, jak vyslovit jeho jméno. Dr. Bruinsma se soustřeďuje hlavně na to, jak oslovit lidi, kteří se ocitli "na okraji" církve: "Pro mne zůstává budování mostů posvátným úkolem. Co mohu udělat, abych pomohl těm, kteří mají silné pochybnosti, i těm, kteří si ze stavu církve mnoho nedělají, aby si uvědomili, že pochybnosti a obavy ostatních jsou velmi reálné a dotýkají se celého jejich bytí? "

Napsal jste, že církev adventistů je dnes rozdělena do dvou hlavních táborů na ty, kteří jsou v církvi spokojeni, a ty, kteří ne. Pokud vám správně rozumím, vnímáte to také jako celosvětový fenomén, i když se problémy mohou lišit. Mohl byste to rozvést?

Je samozřejmě obtížné poskytnout jednostránkovou analýzu toho, co se dnes děje v Církvi adventistů sedmého dne. V adventismu existují různé druhy zlomových linií. Za prvé, rozšiřuje se propast mezi Jihem a Severem. Pak existují ti, kteří většinou hledají inspiraci a bezpečí v minulosti, a ti, kteří se více zaměřují na budoucnost a chtějí najít kreativní způsoby, jak udržet nebo vytvářet svou víru tak, aby odpovídala jednadvacátému století. Kromě toho můžeme rozlišovat mezi částmi církve, které mají tendenci číst Bibli "prostým", doslovným způsobem a podporovat "konzervativní" teologii, zatímco jiný segment církve preferuje jiný druh hermeneutiky a cítí se více ztotožněn s "progresivním" nebo "liberálním" pojetím teologie. Tyto zlomové linie se protínají v různých místech. Ano, cítím, že mezi adventistickými věřícími existuje možná hlubší a možná i významnější rozdělení.

Na jedné straně jsou ti, kteří se ve své církvi cítí pohodlně. Chtějí udržovat adventismus takový, jaký je a nechtějí nic měnit; a když už něco, chtějí mnozí v této skupině posílit tradiční identitu adventismu. Podporují ten druh vedení, který chce chránit minulost, a mnozí vítají opatření zajišťující, aby adventistické učení bylo definováno stále úžeji a aby se tomu vedoucí podřizovali, zejména ti, kteří mají v církvi na starosti učení a vydávání. Do značné míry tento segment adventismu také podporuje tradiční eschatologii a vyznává pohled na poslední dobu optikou "my" (ostatek) a "oni" ("odpadlé" církve).

Na druhé straně jsou ti, kteří se s tímto přístupem cítí méně a méně spokojeni. Chtějí vidět změnu; Chtějí „aggiornamento“ (aktualizaci), které zajistí, že církev - v tom, co dělá a čemu věří a jak vykládá a sdílí své přesvědčení - zůstane relevantní pro současnost a bude se dotýkat společnosti a kultury, ve které žijí. Chtějí mnohem větší svobodu v tom, čemu mohou členové církve věřit, pokud podporují skutečně základní doktríny církve. Cítí se velmi nepohodlně v tom, jak se současné celosvětové vedení církve snaží zpřísňovat pravidla a předpisy a dosahovat stále pevnější kontroly nad tím, co může být řečeno a psáno v církvi. Již nechtějí přemýšlet o "nás" a o "nich", ale chtějí rozpoznat a ocenit skutečné křesťanství tam, kde ho vidí. Tragédie spočívá v tom, že mnozí se stali tak nepohodlnými, že již odešli nebo se ocitli "na okraji" církve.

Dlouho jste se věnoval těm, kteří se ocitli na okraji církve. Napsal jste řadu knih, které se zabývají tímto tématem, jako například "Je čas přestat s opakováním toho, čemu věříme, a začít se věnovat tomu, co to mění" (1998), "Přítomná pravda revidována: Adventistická perspektiva postmodernismu" (2014) a „Čelit pochybnostem: Kniha pro adventistické věřící na okraji" (2016). Poslední kniha byla přijata velmi dobře, zvláště v Evropě, kde sekularizace decimuje křesťanskou církev, ale vedoucí církve adventistů, obzvláště ti na hierarchickém vrcholu církve, reagovali zcela odlišně.

Ve skutečnosti jsem stále více znepokojen politováníhodným faktem, že se tolik adventistů vzdalo své církve a že je tu zřejmě stejně velká skupina lidí, kteří jsou ještě v církvi, ale ptají se sami sebe, zda budou mít stále odvahu (a zájem) udržet ji takovou, jakou ji poznali.

Deset unií církve zve do Londýna na konferenci o jednotě v rozmanitosti

Australská, Novozélandská, Tichomořská, severoamerická Kolumbijská, obě německé, Dánská, Nizozemská, Norská a Švédská unie církve adventistů zvou bohoslovce a správce této církve z celého světa na 15. až 17. červen do Londýna na svou konferenci Jednota 2017, která se má zabývat tématem „Jednota v rozmanitosti v církvi adventistů sedmého dne“.

Podle organizátorů je cílem konference „prozkoumat důležité otázky církevní struktury a autority, jednoty a svobody svědomí.“ V centru pozornosti zde má být dokument „Jednotni v poslání" přijatý výborem Generální konference církve v loňském roce. Tento dokument byl celosvětovým vedením přijat po kontroverzním hlasování generální konference v roce 2015, v němž většina delegátů z celého světa odmítla umožnit vedoucím divizí církve na jednotlivých kontinentech rozhodování o ordinaci žen do plné duchovenské služby.

Londýnskou konferenci svolávají právě unie zachovávající v církvi stejný přístup církve k mužům i ženám. Po uvedeném celosvětovém hlasování a vydání dokumentu "Jednotni v poslání" se ocitly v situaci, že jsou považovány za organizační články porušující společná pravidla církve a teoreticky jim hrozí postih.

Konference Jednota 2017 je otevřena pro adventistické administrátory, bohoslovce a akademiky. Žadatelé o registraci budou muset být po předběžné registraci k účasti individuálně schváleni organizátory.

Organizátoři se se svou iniciativou odvolávají na příklad podobné akce průkopníků adventního hnutí v roce 1848, kteří tehdy pořádali konference o sobotě, „aby se modlili, četli, diskutovali a projednali velké podněty související se sedmým dnem sobotou.“ Stejný přístup má být nyní uplatněn k prozkoumání tématu jednoty. Každý ze tří konferenčních dnů bude mít své podtéma.

Ve čtvrtek 15.6. se bude probírat autorita a struktura v církvi. To zahrnuje historický pohled na důvod, proč církev adventistů vytvořila unie. Také bude zkoumána povaha autority Generální konference a její vztah k uniím.

Jednota bude tématem pro studium a diskusi v pátek 16.6. Prezentována a dikutována budou k tomu učení Bible a pochopení tématu spoluzakladatelkou církve Ellen Whiteovou.

V sobotu 17.6. se bude konference zabývat svobodou svědomí. Účastníci budou studovat historii protestantské reformace a podívají se na vztah svědomí a náboženského vyznání, včetně ožehavé otázky, zda může být v náboženském společenství vůbec někdy vhodné donucování. Bude studován Boží charakter a co vypovídá o spravedlnosti a rovnosti.

Konference se bude konat v hotelu Crowne Plaza v blízkosti letiště Heathrow. Přihlásit se je možné na webu https://adventistunity2017.com

atoday.org