Ted Wilson, předseda generální konference církve adventistů, chce převzít unie církve, které pokračují v ordinaci žen do plné duchovenské služby. Během loňského výročního zasedání výboru generální konference neochotně souhlasil s jednoročním odkladem, který měl umožnit tzv. nezávislým uniím modlit se za svou nápravu. Rok je pryč a předseda Wilson chce splnit svou hrozbu a podřídit si ty unie, jejichž praxi považuje za neslučitelnou s rozhodnutím z posledního zasedání generální konference v San Antoniu. V San Antoniu mistrovsky usměrňoval hlasování, o kterém si myslel, že usadí otázku ordinace žen navždy dle jeho představ. Jenže od té doby je stále více zřejmé, že San Antonio bylo Pyrrhovým vítězstvím.
Ale nepotřebovali jsme věštce, aby nám předpověděli, že severoamerické a evropské unie, které si odhlasovaly ordinaci žen před San Antoniem, nezruší svá rozhodnutí. Boj proti ordinaci žen je z podstaty marný. Bojuje za nerovnost a upírání práv, o čemž už spory proběhly dříve a bylo to odmítnuto a co se jeví mládeži, budoucnosti církve, zcela cizí.
Předseda Wilson může mít dobré úmysly a upřímně věřit ve svou věc, ale takových dobrých úmyslů a upřímných obětí, které pluly proti přílivu egalitarismu a sociální spravedlnosti, bylo již mnoho. Je hodně důvodů ke zklamání z Wilsonova vedení v této vzedmuté krizi, ale mé největší rozčarování je vyhrazeno pro vůdce tří afrických divizí, kteří bez rozdílu, a dá se říci slepě, podpořili Wilsona v jeho křížové výpravě proti ordinaci žen.
Ale nepotřebovali jsme věštce, aby nám předpověděli, že severoamerické a evropské unie, které si odhlasovaly ordinaci žen před San Antoniem, nezruší svá rozhodnutí. Boj proti ordinaci žen je z podstaty marný. Bojuje za nerovnost a upírání práv, o čemž už spory proběhly dříve a bylo to odmítnuto a co se jeví mládeži, budoucnosti církve, zcela cizí.
Předseda Wilson může mít dobré úmysly a upřímně věřit ve svou věc, ale takových dobrých úmyslů a upřímných obětí, které pluly proti přílivu egalitarismu a sociální spravedlnosti, bylo již mnoho. Je hodně důvodů ke zklamání z Wilsonova vedení v této vzedmuté krizi, ale mé největší rozčarování je vyhrazeno pro vůdce tří afrických divizí, kteří bez rozdílu, a dá se říci slepě, podpořili Wilsona v jeho křížové výpravě proti ordinaci žen.
Aby bylo jasno, tři africké divize nejsou jedinými světovými církevními regiony, jejichž vedení zradilo svou zodpovědnost za generační transformaci. Vedoucí mnoha dalších divizí se provinili stejně. Rozhodl jsem se ale zdůraznit nedostatky našich afrických vůdců, protože jsem synem tohoto kontinentu a proto jsem zvlášť nešťastný z toho, jak nás spojenectví našich vedoucích s předsedou GK dostalo do rozšířeného hloupého povědomí, že s africkými vedoucími lze snadno manipulovat. Nechť si ti z jiných divizí volají své vůdce k zodpovědnosti, jak uznají sami za vhodné. Mojí povinností, jako afrického adventisty, je volat k vyššímu standardu naše vedoucí v naší domovině.
Nelze to nijak obejít: vedoucí ze tří afrických divizí jsou nejsilnějšími podporovateli předsedy Wilsona v jeho kampani proti ordinaci žen. Bez téměř jednomyslného afrického "Ne" při hlasování v San Antoniu bychom nebyli, kde jsme. Vzpomeňte si na tajemné mlčení našich vůdců, když afričtí delegáti bučeli na bývalého předsedu GK Jana Paulsena. Na toho Jana Paulsena, který byl učitelem misionářů v Africe dávno předtím, než zde církev měla klimatizované kanceláře a auta pro administrátory s šoférem jako normu. Bučeli na něj, protože se odvážil obhajovat hlasování pro "Ano".