středa 10. ledna 2018

Gary Councell: Proč potřebujeme ženy v kaplanské službě

Raná křesťanská církev usilovala o vyváženost svého misijního úsilí a výchovy k němu. Mimořádně účinné svědectví apoštolů získalo tisíce obrácených pro "Cestu". Jejich úspěch také vyvolal výzvy ohledně péče o fyzické a duchovní potřeby nových členů, definování věroučné praxe a asimilování pohanů do "upravené" židovské víry.  Pro nově ustanovená společenství byly apoštoly sepsány pokyny a instrukce. Jejich dopisy z Nového zákona odrážejí kulturu a současné problémy své doby a tyto  inspirované principy zůstávají platné pro všechny generace.

Novozákonní kniha Skutky apoštolů popisuje, jak raná církev reflektovala zřetelné potřeby funkční organizační správy, misijního působení, výuky a pastorace. I později se služba přizpůsobovala požadavkům života společnosti, institucí a politickým změnám, a vyvinula se i specializovaná kaplanská služba poskytující náboženskou podporu lidem v armádách, nemocnicích a školách. Dnes je kaplanská služba podstatným projevem služby lidem v oblastech, které jsou často přehlížené nebo nesnadno přijímané tradičními církevními pastory a programy. Jak ale institucionální a organizační život ve společnosti nabývá na významu, vyhledávají vedoucí a příslušníci těchto skupin společnosti stále více duchovní, náboženské, morální a etické vedení a podporu kaplanů.

Jak se stát kaplanem

Požadavky na přijetí do profesionální kaplanské služby ukládají dokončení tří úrovní přípravy:

- Seminář z plně akreditované teologické postgraduální školy (magistr teologie, nejlépe s kaplanským zaměřením a v ideálním případě alespoň s jedním kurzem klinického pastoračního vzdělávání v životopisu)
- církevní doporučení ohledně náboženského vyznání, že toto vyznání může dotyčný zastupovat a sloužit institucím nebo organizacím jako kaplan tohoto vyznání, a
- pastorační praxi, která potvrzuje, že žadatel je plně schopen sloužit všechny obřady / rituály nebo svátosti / tradice jejich vyznání věřícím. Tedy že žadatel byl ordinován a má platné pověření k výkonu těchto služeb. Obvykle se vyžadují minimálně dva roky pastoračních zkušeností po semináři. Některá náboženská vyznání a křesťanské církve neumožňují ženám působit jako náboženští vedoucí nebo schvalovat ženy jako kaplany.


Až do sedmdesátých let byli všichni adventističtí kaplani muži. Pomalu, když se dveře otevíraly i ženám, aby mohly být ordinovány jako starší sborů a sloužit jako kazatelky, vstup do kaplanské služby získalo několik prvních "průkopnických" žen. V únoru 1977 se Frances Osborneová stala první "certifikovanou" adventistickou ženskou zdravotní kaplankou pro zdravotní středisko Huguley Memorial Medical Center ve Fort Worthu v Texasu. O šest let později začala pracovat Helen Tylerová v nemocnici New England Memorial Hospital. Wanda G. Davisová byla první černá adventistická kaplanka. Chtěla být vojenskou kaplankou, ale bez ordinace nemohla.



Počínaje rokem 1974 povolila Armáda Spojených států ženám, aby sloužily jako kaplanky, ale trvalo dalších třicet let, než se první adventistka dostala do vojenského kaplanství. Wanda Acevedová se kvalifikovala pro armádní zálohy. Nyní je osobní kaplankou (ve funkci majorky) na základně Fort Buchanan v Portoriku. Do kaplanského sboru amerických ozbrojených sil ji z církve následovalo pět dalších žen. Během uplynulých čtyřiceti let adventisté sedmého dne udělili církevní schválení více než padesáti ženám, aby sloužily jako kaplanky, většinou v adventistických institucích a v některých veřejných organizacích. Mnoho dalších by mohlo nastoupit do veřejných služeb, které neomezují službu žen.

Výzvy pro ženské kaplanky
   
Pracovní předpisy Generální konference církve adventistů definují kaplany jako kazatele. “Všichni kaplani jsou kazatelé, i když ne všichni kazatelé jsou povoláni být kaplany. Aby se mohli stát kaplany, musí mít kazatelé pokročilé vzdělání, pastorační zkušenosti ověřené platnými osvědčeními a církevní schválení" (Pracovní předpisy GK FA 30). Církevní pracovní předpisy nevylučují ženy z kaplanské služby v rámci kazatelského pověření, i když určité kulturní předsudky a současné postupy ženám splnění podmínek pro vstup do různých odvětví kaplanské služby ztěžují, a to zejména ve veřejné správě.

Seminaristky, které vyjádří zájem nastoupit případně do některého druhu kaplanské služby, často nejsou podpořeny sdruženími sborů. Bez jejich finanční podpory mají ženy podstatně těžší zajistit financování své seminární přípravy pro službu. (Pro ty, které vstupují do kandidátského programu vojenských kaplanů, bylo v Severoamerické divizi zavedeno malé stupendium, aby pomohlo zmírnit tuto disproporci).

Po absolvování studia nastává pro následování Božího povolání ke službě kaplanek další výzva. Vzhledem k tomu, že pro veškerou kaplanskou službu je požadována kaplanská praxe, zavedlo oddělení kaplanské služby v Severoamerické divizi alternativní možnost zaměstnání v tomto oboru jako asistent kaplana. Přijaté Memorandum o porozumění a dohodě (MOUA) je divizí schválená smlouva, která umožnila několika ženám získat základní pastorační zkušenost.  Naštěstí se také současné vedení Severoamerické divize zavázalo, že během tohoto volebního období umístí více žen do kazatelských pozic, což trochu otevírá dveře pro to, aby získaly v oboru zaměstnání a pastorační zkušenosti.

Způsobem, jak identifikovat vedoucí v organizaci, jsou pověření. Ta vymezují, kdo je oprávněn k tomu, aby sloužil jako zaměstnanec, profesionální duchovní. Pověření veřejně potvrzují uznanou autoritu a postavení v náboženském společenství; proto jsou požadována pro každý druh kaplanské služby ve veřejném sektoru. Bez platných pověření potvrzujících splnění nároků na status duchovního nejsou povolená určitá práva; například oprávnění oddávat. V rámci pracovních předpisů církve adventistů jsou kazatelům vydávány dva hlavní typy pověřovacích listin: kazatelské pověření a kazatelská ordinace. Ženy zde mohou získat pouze pověření, které však k provádění obřadů jako Večeře Páně, křest nebo svatba, požadovaným ve veřejném sektoru, neopravňují.

Proč potřebujeme kaplanky

Bůh vytvořil člověka jako bytost mužského i ženského pohlaví, v některých ohledech se liší, přesto má podobné potřeby a obě pohlaví jsou Božím obrazem a mají stejnou hodnotu v tom, že jsou stvořena k Boží slávě. Tato biblická víra tvoří základ adventistických postojů k sexualitě, manželství a rodině. Tato skutečnost je církví uznávána a uplatňována na všechny aspekty života, s výjimkou případu, kdy vzniká otázka parity při ordinaci duchovenstva. Zde mají kazatelky a kaplanky dále trpělivé čekat na výsledek sporu mezi etickými zásadami a politickými zájmy v církvi.

V ideálním případě by kaplani obou pohlaví a jakékoli kultury, rasy nebo náboženství měli být schopni profesionálně sloužit ostatním bez ohledu na tyto rozdíly. Kaplani mají spíše sloužit duchovním potřebám lidí všech náboženství i nevěřícím, než aby prosazovali svou vlastní víru vůči druhým. Zatímco kazatelské poslání bývá zaměřeno spíše na konkrétní náboženské vyznání, evangelizuje a vychovává ve prospěch tohoto náboženství.

Nehledě na sexualitu, kaplani obou pohlaví by měli být schopni vycházet vstříc duchovním potřebám i opačného pohlaví. Žel, že ačkoli mají kaplani rozsáhlou přípravu na svou službu (seminář a klinická pastorační výchova), v emocionální psychice jsou u nich příliš často zakotveny takové subjektivní a osobní předsudky, které spíše brání, než pomáhají zodpovědné péči a duchovnímu uzdravování. I když jsou mužští kaplani profesionálně zcela objektivní v jejich službě pro ženy, existují situace, kdy jsou vhodnější pro ženy ženské kaplanky.

V počátcích mé vojenské služby jsem byl povolán do úřadu generálního vojenského prokurátora (JAG), abych "poradil" rozrušené mladé afroamerické vojačce. Byla rozčilená a plakala. Seděl jsem s ní tiše v místnosti asi patnáct minut; dívala se na mě s velkými rozpaky, natož aby se mnou mluvila. Jen obtížně se mohla soustředit na to, co se stalo. Byla sexuálně zneužita starším seržantem. Když událost oznámila vyšším velitelům, nikdo jí nevěřil. Měla dobrý důvod nedůvěřovat muži. Na onu základnu nebyly přiděleny žádné kaplanky. Služba ženské kaplanky by tam byla cennější než moje (i když situace nakonec byla vyřešena ve prospěch té vojačky).

Bez ohledu na převládající perspektivu nerozlišující pohlaví v tomto oboru, ženské kaplanky vnášejí do této služby takové porozumění a péči, které jsou snadněji přijímány ženskými klientkami i většinou mužů. Jsou cenné svou účastí a tím, co tato empatie představuje. Při fyzickém nebo emocionálním zranění muži při své potřebě duchovního uzdravení a modlitbách k Bohu často myslí na svou manželku nebo matku. Památník vojenských zdravotních sester vedle Vietnamské zdi ve Washingtonu je svědectvím o hodnotě žen v krizových situacích. Ženská kaplanka dává pocit jistoty a přijetí, kterému lze důvěřovat. 

S větším počtem žen na vysokých školách a v univerzitních kampusech je třeba i více péče ženských studentských kaplanek, kterým ženy mohou snadněji důvěřovat v tom, že porozumí duševním následkům znásilnění, sexuální šikany nebo obtěžování, v jejich poradenství v oblasti etických a morálních otázek těhotenství a podobně. Mohou sloužit jako poradkyně na univerzitách při tvorbě a vymáhání předpisů a norem, které by mohly být muži přehlíženy.

S rostoucím počtem žen ve vazebních a vězeňských zařízeních jsou ženské vězeňské kaplanky jako "bezpečné uši" vyšetřovaných a odsouzených žen kriticky důležité. Je vhodnější mít kaplanky stejného pohlaví ve vězeňském zařízení pro ženy. Společně s kaplany mají kaplanky pozitivní vliv i na mužské vězně v mužských věznicích. Jako policejní kaplan vidím přednosti ženských důstojnic, když jezdím s hlídkami. Policisté se často zabývají velmi emocionálními a napjatými situacemi. Před dvěma lety velmi zasáhla celé oddělení smrt jedné důstojnice ve službě. Naštěstí má oddělení kaplanku a psycholožku, které pomohly ostatním s překonáním neštěstí a duchovním uzdravením. Mezi svými mnoha dalšími povinnostmi se ženské kaplanky v oblasti prosazování práva řídí i potřebami ženských důstojnic stejně jako obětí zneužívání a sexuální kriminality.

V oblasti zdravotnictví mohou kaplanky lépe navázat vztah s pacientkami a poradit zdravotnickému personálu v otázkách, které mohou být někdy pro muže nepříjemné. Pacientky se díky nim cítí lépe a s kaplankou otevřeněji hovoří o obavách z porodu, kojení, určitých operacích apod.

Nakonec, organizace s kaplany obou pohlaví tím dává najevo, že si váží všech svých členů bez rozdílu a že její instituce jsou připraveny věnovat stejnou pozornost potřebám a obavám všech, kterým slouží.  Ženské kaplanky mohou poskytnout mužským kaplanům profesionální rady a návrhy, které by mohly pro kolegy mužského pohlaví zůstat skryté při jejich péči o ženské klientky, nebo odpovědět správně na otázky týkající se řešení problémů vyskytujících se při rozhovorech s ženskými klientkami. Kaplanky mohou být k dispozici pro různá doporučení, kde se jeví vhodnější právě jejich zapojení. Ženy vnášejí do kaplanské služby jedinečné vlastnosti a perspektivy, které doplňují a posilují to, co dělají muži, a dotahují to, co muži někdy nedokážou. To všechno z nich činí nezbytnou součást kaplanských týmů. 

Kaplan Gary Councell sloužil 32 let v aktivní službě jako vojenský kaplan a pak 9 let řídil pro celosvětovou Generální konferenci CASD asi 5 stovek kaplanů církve. V současnosti pomáhá jako dobrovolný kaplan u policejní jednotky Prince William County Police Department na mezinárodním letišti Dulles ve Washingtonu, jako pastor spravuje dva sbory církve

Přeloženo z AToday.org