pátek 30. března 2018

Getsemane aneb Velká noc

Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: „Počkejte tu, než se pomodlím.“ Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost. A řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“ Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina. Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“ Přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít? Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“ (Marek 14:32-38)

Getsemane, česky "lis na olivy", oblíbené skryté místo Ježíše Nazaretského a jeho učedníků pod Olivovou horou. Sem se uchylují, když chtějí být sami spolu při návštěvě rušného Jeruzaléma. Sem se chodí spolu modlit, zpívat, rozprávět - prožívat své společenství, církev, sbor, duchovní rodinu. A právě tady prožívá Ježíš o Velké noci svou nejtěžší krizi - s Bohem, se svými nejbližšími, se sebou. Ježíš, vždy duchovně silný, opora týmu, je nyní na dně, jeho duše je „smutná až k smrti“. Tolik věnoval Božímu dílu - a všude kolem jen zmar. Jeden z jeho nejbližších mu s vůdci národa a církve ukládá o život, ostatní jej nechápou, jsou lhostejní. Čtenáře napadne: Co pak mohu čekat od svých nejbližších já?
 
  
Namísto Boha triumfuje ďábel: "Jsi snad slepý? Ne jeden, tihle všichni tě zradí, vydají krutému mučení a smrti, vše, o co se snažíš, je k ničemu a nemá to smysl. Vzdej to, Bůh tě opustil, je stejně krutý a lhostejný." Právě v této chvíli Ježíš vyhledává společenství modlitby. Neuzavírá se do sebe, nezatvrzuje vůči druhým ani vůči Bohu. Jak prožívám svou duchovní úzkost já?

Mocný Boží Syn pod tíhou hříchu světa touží po prostém lidském soucitu, sdílení. Žádá své učedníky o podporu. Jako opravdový přítel se nestydí žádat v krizi o pomoc. Umí dávat, umí i přijmout. Ví, že jeho přátelé jsou jen slabí lidé plní chyb - a přece s nimi pevně počítá. Dokážu i já takhle prožívat přátelství? Nebo se bojím obtěžovat, svěřit se, opřít o přátele?

Ježíš není masochista, nechce trpět. Modlí se o jiné řešení - aby nemusel. Může použít svou moc, může odejít, vyhnout se trápení. Může také zvolit lhostejnost. Může si to i zdůvodnit - nikdo jej nežádá, aby pro něj trpěl, zemřel, naopak. Může se vrátit k Otci a nechat zkažený svět svému osudu. A má na to plné právo. Ale Ježíše zajímá více Boží vůle. "Ne jak já chci..." Jak se v takových okamžicích rozhoduji já? Naslouchám Bohu, nebo svým pocitům, důvodům, právům...? Můžu to pochopit? Já, obhájce lidských a zvláště svých vlastních práv? Práva na sobotní klid, na ničím nerušené shromáždění, na kritiku, na uznání...

Ježíš ve skutečnosti nežádá pro sebe nic. Je "Velká noc bdění pro Hospodina" podle Tóry (Exodus 12:42), kdy Židé odedávna nespí a tráví noc modlitbami. Ne tak Ježíšovi učedníci. Najedli se a spí. Ježíš je šokován. Ani teď se od svých nejbližších nedočká ani té nejzákladnější sounáležitosti v utrpení. Té se mu musí dostat od Božího posla z nebe. Na zemi není nikdo s ním. Koho mám já? Rodinu, sbor, církev? V nejtěžších chvílích možná i mne čeká jedině Pán Bůh.

A Ježíš? Ani na samém dně utrpení nemyslí na sebe: "Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení." Přichází Velká noc.



Tomáš Kábrt

pondělí 26. března 2018

V celosvětovém vedení církve adventistů si chtějí bránit v hlasování

Pnutí v celosvětovém Výkonném výboru Generální konference (GK) Církve adventistů sedmého dne stupňované předsedou GK Tedem Wilsonem a jeho nejbližšími spolupracovníky kvůli tomu, že část unií církve v Evropě, Severní Americe, Austrálii a Novém Zélandu přistupuje ve věci duchovenské služby stejně k ženám jako k mužům, výrazně vzrostlo. V právě skončeném korespondenčním dotazníkovém šetření se nadpoloviční většina dotazovaných členů Výkonného výboru GK vyslovila pro to, aby jejich kolegům z uvedených unií bylo ve výboru odňato hlasovací právo a znemožněna účast v pracovních podvýborech. Většina dotázaných také souhlasí s tím, že by církev vůči těmto uniím měla "vyvodit organizační důsledky".

Výsledky šetření projednal a následně zveřejnil v úterý 20. 3. 2018 v americkém Silver Spring "Výbor pro dohled nad jednotou v misii" vytvořený předloni Výkonným výborem GK k tomu, aby se zabýval případnými odlišnostmi mezi postupy jednotlivých organizačních složek církve ve světě a celosvětovými předpisy církve. Ty nyní podle celosvětového vedení církve neumožňují ordinovat ženy do plné duchovenské služby, řada unií, které mají vlastní mandát od členů ve svých regionech, se však rozhodla v této věci pro rovnoprávnost žen a mužů a praktikuje ji. 


V dotazníkovém šetření měli předsedové všech 137 národních unií, 13 kontinentálních divizí celosvětové církve a Středovýchodní a  Severoafrické unie spravované GK vyjádřit nikoli názory své, ale názory, o nichž si myslí, že je zastává většina členů církve na jim svěřených územích. Výsledky u jednotlivých dotazů jsou následující:

1. Měl by Výbor pro dohled nad jednotou misie jmenovat tým, který by citlivě naslouchal, radil se a modlil s předsedy unií, které nejsou v souladu s celosvětovými předpisy Generální konference a Výkonného výboru Generální konference?

Ano - 139 hlasů, Ne - 10 hlasů, Bez odpovědi - 2.

2. Měla by církev vyvodit organizační důsledky pro unie, které nejsou v souladu s celosvětovými předpisy Generální konference a Výkonného výboru Generální konference?

Ano - 108 hlasů, Ne - 34 hlasy, Bez odpovědi - 9.

čtvrtek 15. března 2018

Maritza Bruntová: Proč už nechodím do sboru

Rozhodla jsem se letos přestat chodit do sboru. Trochu šokující prohlášení, zvlášť když jsem vyrůstala jako adventistka a jsem v současné době zaměstnankyní této církve. Ale rok 2017 byl pro mě rokem objevování a posunu a já si uvědomila, že chození do sboru nepomáhá mému duchovnímu, emocionálnímu, duševnímu ani fyzickému zdraví.

Toto zjištění se může přihodit i těm nejlepším z nás. V sobotu ráno sami sebe vyháníme z postele a mumláme si, jak rádi bychom ještě dospali. Ukážeme se ve sboru - možná ještě stihneme sobotní školu, pokud máme štěstí - posloucháme, zpíváme, přispějeme do sbírky a skloníme hlavu k modlitbě. Potřeseme pastorovou rukou, možná zůstaneme na jakýsi oběd a jdeme domů. A pak to všechno zopakujeme znovu za týden.

 
Říká se, že opakování je matkou moudrosti, ale tu mou to drtilo. Spolu s břemenem očekávání, že se stanu novomanželkou pastora, byly dny, kdy bych plakala jenom z pomyšlení, že mám jít do sboru. Bylo to se mnou tak špatné, že jsem dokonce začala pochybovat o potřebnosti církve.

V procesu duševního hledání jsem narazila na citát od Charlese Swindolla, který mě utvrdil v rozhodnutí přestat chodit do sboru: "Může vás to šokovat, ale věřím, že skutečně nejdůležitějším rozhodnutím, které mohu učinit každý den, je moje volba postoje. Je důležitější než moje minulost, mé vzdělání, moje úspěchy či neúspěchy, co si o mně myslí nebo říkají jiní lidé, důležitější než má životní situace nebo postavení. Postoj je tím jediným, co podporuje nebo ochromuje můj vývoj. Sám zapaluje můj oheň nebo ničí moje naděje. Když jsou mé postoje správné, není pro mě žádná překážka příliš vysoká, žádný příkop příliš hluboký, žádný sen příliš nesplnitelný, žádná výzva příliš velká."

Tohle změnilo vše. Víte, přestala jsem chodit do sboru a místo toho jsem začala být sborem (nebo se alespoň snažím).

čtvrtek 1. března 2018

Norská unie vyzývá ústředí církve, aby přestalo investovat do výroby zbraní

Norská unie církve adventistů vyzvala ústředí celosvětové Generální konference církve, aby přestalo investovat značné volné prostředky od členů do korporací, které vyrábějí zbraně a zásobují jimi i válečná ohniska na světě. Výzvu učinil formou prohlášení předseda Norské unie Victor Marley. Vychází z nedávného zjištění, že ústředí Generální konference Církve adventistů sedmého dne nakupuje již řadu let vlastnické podíly v řadě podniků zbrojního průmyslu. Církev na celém světě se v tomto čtvrtletí při svých sobotních bohoslužbách zabývá „křesťanským správcovstvím“, v minulém roce se také mediálně přihlásila k výpravnému hollywoodskému filmu o Desmondu Dossovi, adventistovi, který jako voják Spojených států ve druhé světové válce odmítl přijmout zbraň a jako zdravotník zachránil na frontě mnoho životů.

Podle předsedy Norské unie Victora Marleye "je zcela nepřijatelné, aby adventistická církev vlastnila akcie ve společnostech přímo nebo nepřímo spojených se zbrojním průmyslem“. Norská unie požaduje od Generální konference církve úplnou transparentnost ohledně investičních aktivit celosvětového ústředí a zbavení se investic, které jsou v rozporu s věroukou, učením a hodnotami církve adventistů.


Investiční oddělení Generální konference v reakci uvedlo, že "obecně usiluje o pečlivý přístup" s tím, že "má vysoce diverzifikované investiční portfolio s různými investičními strategiemi založenými na nejlepších radách, které může církev dostat". Správce akciových investic Generální konference církve Timothy Aka uvedl, že "církev neinvestuje do společností, které produkují tabák, alkohol, hazardní hry, pornografii, maso nebo kofeinové nápoje, protože nejsou v souladu s hodnotami adventistické církve". Rozhodlo o tom výroční zasedání Výkonného výboru Generální konference v roce 2004.  Timothy Aka pak na naléhání evropských vedoucích církve před rokem avizoval, že "je v procesu vyloučení řady dalších společností z investičního portfolia církve, jako výrobců zbraní, znečišťovatelů životního prostředí a dokonce i společnosti, které nepřípustně zneužívají své zaměstnance ve třetím světě nebo mají pochybnou správu". "Je naší touhou dát dobrý příklad všem našim členům a institucím, protože jde o investování prostředků, které nám Pán svěřil," říkal investiční manažer ústředí církve Timothy Aka začátkem roku 2017. K ničemu takovému však dosud nedošlo a investice i zisky církve z jejích podílů na výrobě a prodeji zbraní, ničení životního prostředí a vykořisťování třetího světa pokračují.