pondělí 23. července 2018

Matthew Quartey: "Velké drama věků" spoutává adventistickou teologii

Velké drama věků od E. G. Whiteové je podle všeho nejvlivnější adventistickou publikací. A ze stejného důvodu se stává pro církev vážným problémem, pokud se nezabýváme tím, jaké jsou meze tohoto vlivu. Naše církev vynakládá více prostředků na vydávání a rozšiřování této knihy, než kterékoli jiné, protože je v ní působivě obhajována řada adventistických pozic. Například vysvětlení velkého zklamání z roku 1844, Kristovy služby v nebeské svatyni, přeadventního vyšetřovacího soudu, univerzálního nedělního zákona jako znamení šelmy atd.

Jako "kosmický" příběh o tom, jak začal spor mezi Kristem a satanem a jak skončí, můžeme Velké drama věků rozdělit do dvou velkých sekcí. První část je "historický" přehled o tom, jak Bůh vedl své věrné následovníky, počínaje ranou křesťanskou církví přes protestantskou reformaci po adventní hnutí následující po roce 1844 ze zkušenosti Ellen Whiteové. Druhá část je předpovídáním toho, jak Bůh povede své vyvolené, ostatek, skrze různé doby zkoušek, které vyvrcholí Parúsií, doslovným zjevením Ježíše v oblacích při jeho druhém příchodu.

Za svého života spatřila E. G. Whiteová tuto knihu ve čtyřech vydáních a třech revizích. Nejprve byl publikována v roce 1858 s přibližným počtem 48.000 slov, každá následující revize (kromě verze 1888) trvala asi 26 let. Vydání roku 1884, druhé, ztrojnásobilo počet slov svého předchůdce na téměř 137.000 slov. Poslední revize, k níž došlo v roce 1911, čtyři roky před smrtí E. G. Whiteové, má 241.000 slov. Tyto informace o datech revizí a počtu slov nám ukazují dvě důležité věci: Za prvé E. G. Whiteová nikdy nepovažovala tuto knihu za hotový produkt. Pracovala na ní průběžně a za 57 let ji čtyřikrát změnila. Za druhé, zatímco třeba vynechala některý materiál z předchozích vydání, vždy přidala více. Rozdíl mezi prvním a posledním vydáním byl ohromujících 193.000 slov, takže původní vydání tvoří jen 20% současného textu knihy.


Od vydání z roku 1911 před více než stoletím nebyla kniha žádným způsobem aktualizována. Kniha, která historicky určovala tempo pro adventistickou teologii, se tak stala spící, což v důsledku účinně zmrazilo i adventistickou teologii. Tato situace způsobuje v církvi přetrvávání a v některých případech kodifikaci takového porozumění světa, jaké měla E. G. Whteová na přelomu 19. a 20. století. O tomto porozumění světa a našeho místa v něm přitom někteří věří, že by nemělo být "narušováno". Naneštěstí, nebo možná naštěstí, sám předmět knihy a její náhledy vyžadují osobní zapojení, a to jak uvnitř církve, tak mimo ni. Vyvstává tak řada otázek nad touto knihou, které se vzepřely a nadále se vzpírají přehlížení v církvi a pravidelně vybuchují do otevřených konfliktů.

Jednou z takových otázek je náš apokalyptický datovací systém, který nás dostává do roku 1844. Neklid v této oblasti se jako vrcholek ponořeného ledovce objevil v roce 1980 během předsednictví Neala Wilsona. Desmond Ford se odvážil zpochybnit naše učení o Kristově službě v nebeské svatyni a předadventním vyšetřovacím soudu a nakonec přišel o své místo učitele, stejně jako o svou kazatelskou licenci. Jednou z mnoha Fordových námitek byla ta k naší interpretaci knihy Daniel 8:14. Výpočet roku 1844 podle knihy Daniel 8:14 byl mezi adventistickými teology vždy vystaven zdravému skepticismu, protože se opírá pouze o anglický překlad Krále Jakuba (KJV). V žádném jiném uznávaném anglickém překladu - ani v NIV, RSV, NJB, NEB - není doba uvedená jako 2300 "dnů" jako v překladu KJV. Všechny ostatní překlady používají správnější "2300 večerů a jiter", analogicky k "večerní a jitřní" frazeologii v rané Genesis. Rušivým faktem je, že "2300 večerů a jiter" doslovně neodpovídá překladu KJV "2300 dní", stejně jako "večery a jitra", které rozdělují po sobě jdoucí dny týdne stvoření, neznamenají 14 dní. V Danielovi 8:14 je suma dnů 1150, což je číslo, které neodpovídá našemu výkladu o roce 1844 - a tím ani ničemu, co je s ním spojené. Takže i nadále vyvozujeme, že kromě KJV jsou všechny ostatní překlady tohoto "exkluzivního adventistického" verše nesprávné. Ale tato pozice je velmi riskantní, například v tom, že naše mládež, budoucnost církve, nečte překlad KJV.

Další spornou věcí, kterou prezentuje Velké drama věků, je naše současná věrouka o "nedávném stvoření" Země nacházející se v základním věroučném článku naší církve č. 6. Tato věrouka tvrdí, že Země byla vytvořena teprve před šesti tisíci let. E. G. Whiteová, stejně jako mnozí z jejích současníků, převzali tuto dnes již překonanou chronologii z výpočtů biskupa Usshera, který používal doslovné čtení Tóry. Jeho metodika byla použita také k závěru, že se Kristus vrátí v roce 2000.