V našem okolí je mnoho organizací, které si žádají naší pozornost a mnohdy i různé formy podpory. Jak vlastně funguje financování takových neziskových organizací? A podle čeho si vybrat tu, které svěřit svojí důvěru? Zvenku je do neziskových organizací vidět méně či více, dle toho, jak se dané organizaci líbí a také dle toho, co dárci, kteří jí podporují, vyžadují. Obecně lze nalézt několik společných znaků, které je dobré znát dříve, než se člověk do této oblasti více ponoří.
Neziskové organizace nemají mnoho pravidelných příjmů. Částečně ale můžou spoléhat na členské příspěvky (v případě organizací s větší členskou základnou) nebo na tržby (v případě organizací, které mají co prodávat – například sociální služby). Ostatní organizace mají situaci těžší a proto je mnohdy třeba tvořit rezervu, která může pokrýt případný výpadek financí v dalších letech.
Největším zdrojem příjmů neziskových organizací jsou dotace. Pokud je organizace ve své oblasti již aktivní delší dobu, má „vyšlapané“ cestičky a ví, kde žádat. Dotace jsou ale ze své povahy nenárokové a mnohdy přichází na účet organizací až ve druhém čtvrtletí kalendářního roku. Organizace tedy musí až půl roku hospodařit s jinými penězi.
Doplňkovým zdrojem příjmů neziskových organizací jsou granty či dary nadací, nadačních fondů, firem či soukromých dárců. V této oblasti již plně záleží na tom, jak se organizace umí prezentovat, zda je důvěryhodná a jak umí s potenciálními dárci komunikovat.
Mnoho neziskových organizací plní tzv. veřejný zájem. Dělají činnost, která je potřebná, která je důležitá, ale na kterou stát nestačí. Příkladem může být poskytování sociálních služeb nebo práce s dětmi a mládeží. Je to ve veřejném zájmu? Ano. Hradí stát všechny náklady? Ne. Nutno dodat, že Rada vlády pro NNO se snaží tuto problematiku řešit a hledá nástroje, jak pomáhat takto prospěšným organizacím lépe financovat svoje činnosti. Stát přímo přispívá jen na malé procento z celkových nákladů. Pomoci ale může i například to, že dárci o své dary můžou snižovat svoje daně.